PRAVIDLA TENISU 6. 11.2008 PRAVIDLA TENISU OBSAH Předmluva 1. Dvorec 2. Stálá zařízení 3. Míč 4. Raketa 5. Stav ve hře 6. Stav v sadě 7. Stav v zápase 8. Podávající a přijímající 9. Volba stran a podání 10. Střídání stran 11. Míč ve hře 12. Míč na čáře 13. Dopad míče na stálá zařízení 14. Pořadí podání 15. Pořadí přijímání ve čtyřhře 16. Podání 17. Průběh podání 18. Chyba nohou 19. Chybné podání 20. Druhé podání 21. Kdy lze podávat a přijímat 22. Neplatné podání 23. Neplatný míč 24. Hráč ztrácí bod 25. Správně vrácený míč 26. Bránění ve hře 27. Oprava chyb 28. Postavení rozhodčích 29. Plynulost hry 30. Koučování Pravidla tenisu na vozíčku Dodatek k pravidlům tenisu Příloha I Míč Předpisy pro provádění zkoušek Klasifikace vlastností povrchu dvorce Příloha II Raketa Příloha III Reklama Příloha IV Doplňkově povolené metody počítání Příloha V Postavení rozhodčích Postupy při posuzování pravidel tenisu Plán dvorce Návod k vytyčení dvorce PŘEDMLUVA Mezinárodní tenisová federace (ITF) je hlavní autoritou pro hru tenis a její povinnosti a odpovědnosti zahrnují určování Pravidel tenisu. K přispění k výkonu této odpovědnosti sestavila Výbor ITF pro pravidla tenisu, který neustále monitoruje hru a její pravidla a následně zpracovává doporučení změn, jak trvalých, tak i s omezenou zkušební dobou pro představenstvo Mezinárodní tenisové federace ITF, které následně vyhotoví doporučení pro Výroční valné zasedání Mezinárodní tenisové federace ITF, které je nejvyšší autoritou pro jakékoliv změny v pravidlech tenisu. Stejně jako v minulých letech je počet zásadních změn omezen, ale forma a prezentace pravidel byly upraveny do modernějšího jazyka a pro snadnější orientaci. Toto se zobrazilo ve snížení počtu pravidel a pro účely reference jsou zde stará čísla pravidel uvedeny v závorkách. Poznámka: Pokud není stanoveno jinak, jakýkoliv odkaz obsažený v těchto pravidlech tenisu uvedený v mužském rodě zahrnuje i rod ženský. 1. DVOREC (DŘÍVE 1 a 34) Dvorec pro dvouhru je obdélník 23,77 m dlouhý a 8,23 m široký. Pro čtyřhru je dvorec široký 10,97 m. Dvorec je uprostřed předělen sítí zavěšenou na provaze nebo na kovovém laně, které přechází přes dva sloupky nebo je k nim připevněno ve výšce 1,07 m. Síť musí být napjata tak, aby zcela vyplňovala plochu mezi oběma sloupky a musí mít oka tak malá, aby jimi míč nemohl projít. Výška sítě uprostřed je 0,914 m, kde je pevně stažena dolů popruhem. Provaz nebo kovové lano a horní okraj sítě jsou potaženy páskou. Popruh i páska jsou zcela bílé. " Maximální průměr provazu nebo kovového lana je 0,8 cm. " Maximální šířka popruhu je 5 cm. " Páska je široká nejméně 5 cm a nejvýše 6,35 cm na obou stranách. Pro zápasy čtyřhry jsou středy sloupků umístěny 0,914 m vně dvorce pro čtyřhru na obou stranách. Pro zápasy dvouhry, pokud je používána síť pro dvouhru, jsou středy sloupků umístěny 0,914 m vně dvorce pro dvouhru na obou stranách. Pokud je používána síť pro čtyřhru, pak musí být síť podepřena dvěma tyčkami pro dvouhru ve výšce 1,07 m, jejichž středy budou vzdáleny 0,914 m vně dvorce pro dvouhru na obou stranách. " Sloupky jsou čtvercového průřezu o straně maximálně 15 cm nebo kruhového průřezu o průměru maximálně 15 cm. " Tyčky pro dvouhru jsou čtvercového nebo kruhového průřezu o maximální straně resp. průměru 7,5 cm. " Sloupky a tyčky pro dvouhru nepřesahují více než 2,5 cm přes vrchol provazu sítě. Čáry, které ohraničují koncové strany dvorce, se nazývají základní čáry, čáry ohraničující boční strany dvorce se nazývají podélné čáry. Ve vzdálenosti 6,40 m od sítě jsou rovnoběžně se sítí a mezi podélnými čárami nakresleny čáry pro podání. Prostor po obou stranách sítě mezi čárami pro podání a podélnými čarami je rozdělen na dvě poloviny střední čarou pro podání, která je nakreslena uprostřed mezi podélnými čarami a rovnoběžná s nimi. Každá základní čára je rozdělena v polovině střední značkou 10 cm dlouhou, vyznačenou kolmo dovnitř dvorce rovnoběžně s podélnými čárami pro dvouhru. " Střední čára pro podání a střední značka jsou široké 5 cm. " Ostatní čáry dvorce jsou široké 2,5 cm až 5 cm, krom základních čar, které mohou být až 10 cm široké. Všechny rozměry se počítají k vnějšímu okraji čar a veškeré čáry dvorce mají stejnou barvu, která jasně kontrastuje s barvou povrchu. Na dvorci, síti, popruhu, pásce, sloupcích nebo tyčkách pro dvouhru není povolena žádná reklama mimo výjimek uvedených v Příloze III. 2. STÁLÁ ZAŘÍZENÍ (DŘÍVE 2) Stálá zařízení dvorce zahrnují zadní a postranní ohrazení, diváky, stání a sedadla pro diváky, veškerá zařízení okolo nebo nad dvorcem, hlavního rozhodčího, čárové rozhodčí, rozhodčího u sítě a sběrače míčků, pokud jsou na určených místech. Pokud je dvouhra hrána se sítí pro čtyřhru a s tyčkami pro dvouhru, pak jsou sloupky a části sítě za tyčkami pro dvouhru brány jako stálá zařízení a nejsou považovány za sloupky nebo součást sítě. 3. MÍČ (DŘÍVE 3, 13 a 32) Míče schválené pro hru dle pravidel tenisu musí splňovat specifikace uvedené v Příloze I. Mezinárodní tenisová federace rozhodne o tom, zda míč nebo jeho prototyp vyhovuje Příloze I nebo zda je jinak schválen či neschválen pro hru. Tato rozhodnutí může učinit z vlastní iniciativy nebo na žádost kterékoli strany, která má na věci oprávněný zájem, tedy hráče, výrobce nebo národního svazu a jeho členů. Tato rozhodnutí a jejich uplatňovaní musí být v souladu s příslušnými Postupy pro jednání a usnesení Mezinárodní tenisové federace (viz Příloha VI). Pořadatelé akce musejí před turnajem ohlásit: a. Počet míčů pro hru (2, 3, 4 nebo 6). b. Pravidla pro výměnu míčů, pokud nějaké jsou. Výměny míčů, pokud nějaké jsou, mohou být provedeny buď: i. po stanoveném lichém počtu her, přičemž první výměna míčů v zápase se provede o dvě hry dříve než pro zbytek zápasu tak, aby byla zohledněna rozehrávka. Pro výměnu míčů se tie-break počítá jako jedna hra. Výměna míčů se neprovede na začátku tie-breaku. V takovém případě bude výměna míče posunuta až na začátek druhé hry nebo další sady; nebo ii. na začátku sady. Pokud míč během hry praskne, tak bude bod zahrán znovu. Případ 1: Pokud je míč na konci bodu měkký, má být bod zahrán znovu? Rozhodnutí: Pokud je míč měkký, ale ne prasklý, pak bod nebude hrán znovu. Poznámka: Všechny míče, které budou použity v turnajích hraných podle pravidel tenisu, musí být uvedeny na oficiálním seznamu ITF schválených míčů , který vydává Mezinárodní tenisová federace. 4. RAKETA (DŘÍVE 4) Rakety, které jsou schváleny pro hru dle pravidel tenisu musejí odpovídat specifikacím uvedeným v Příloze II. Mezinárodní tenisová federace rozhodne o tom, zda raketa nebo prototyp vyhovuje Příloze II, nebo zda je jinak schválena či neschválena pro hru. Tato rozhodnutí může učinit z vlastní iniciativy nebo na žádost kterékoliv strany, která má na věci oprávněný zájem, tedy hráče, výrobce nebo národního svazu a jeho členů. Tato rozhodnutí a jejich výklady musí být v souladu s Postupy pro jednání a usnesení Mezinárodní tenisové federace (viz Příloha VI). Případ 1: Může být úderová plocha rakety pokryta více než jednou vrstvou strun ? Rozhodnutí: Ne. Pravidlo jasně hovoří o jednom povrchu křížem propletených strun. (viz Příloha II) Případ 2: Jsou-li struny na více než jedné ploše, je povrch výpletu považován za jednotný a rovný? Rozhodnutí. Ne. Případ 3: Mohou být na strunách rakety umístěna tlumítka vibrací a pokud ano, na kterém místě? Rozhodnutí: Ano, tlumítka však mohou být umístěna pouze mimo místo křížení strun. Případ 4. Hráči během hry náhle prasknou struny na jeho raketě. Může za těchto okolností pokračovat s touto raketou ve hře? Rozhodnutí. Ano, vyjma případů, kdy je toto výslovně zakázáno pořadateli akce. Případ 5: Může hráč kdykoliv během hry používat více než jednu raketu? Rozhodnutí: Ne. Případ 6: Může být do rakety zahrnuta baterie, která má vliv na herní vlastnosti? Rozhodnutí: Ne. Baterie, stejně jako ostatní zdroje energie, jakými jsou například solární články a podobná zařízení jsou zakázány. 5. STAV VE HŘE (DŘÍVE 26 a 27) a. Standardní hra Standardní hra je počítána následovně, s tím, že skóre podávajícího se uvádí první: Bez bodů - "nula" První bod - "15" Druhý bod - "30" Třetí bod - "40" Čtvrtý bod - "hra" Získají-li oba hráči/páry po třech bodech, je stav označován za "shodu". Po "shodě" má hráč/pár, který vyhraje další bod "výhodu". Pokud ten samý hráč/pár získá i další bod, pak tento hráč/pár vyhrává "hru"; pokud další bod vyhraje opačný hráč/pár, pak je stav opět "shoda". Hráč/pár musí vyhrát dva body za sebou jdoucí po "shodě", aby vyhrál "hru". b. Tie-break V průběhu tie-breaku jsou body uváděny jako "nula","1", "2", "3" atd. První hráč/pár, který získá sedm bodů vyhrává "hru" a "sadu", pokud vede nad soupeřem rozdílem dvou bodů. Pokud je to třeba, tie-break pokračuje dokud není tohoto rozdílu dosaženo. Hráč, který je na řadě s podáním podává první bod tie-breaku. Následující dva body podává soupeř (ve čtyřhře hráč opačného páru, který je na řadě s podáním). Poté každý hráč/pár podává střídavě dva body za sebou až do konce tie-breaku (u čtyřhry se změna podání v rámci každého týmu provádí ve stejném pořadí jako během dané sady). Hráč/pár, který podával první v tie-breaku bude jako první přijímat podání v první hře následující sady. Doplňkově povolené způsoby počítání jsou uvedeny v Příloze IV. 6. STAV V SADĚ (DŘÍVE 27) Existuje několik způsobů počítání v sadě. Dvě hlavní metody se nazývají "sada hraná s rozdílem dvou her" a "tie-break sada". Mohou být použity obě metody s tím, že příslušná metoda, která bude používána, bude oznámena před akcí. Pokud je použita metoda "tie-break sady", pak musí být taktéž oznámeno, zda bude závěrečná sada bude hrána jako "tie-break sada" nebo "sada hraná s rozdílem dvou her". a. "Sada hraná s rozdílem dvou her " První hráč/pár , který vyhraje šest her vyhrává i danou sadu pokud vede nad soupeřem(i) rozdílem dvou her. Pokud je potřeba, sada pokračuje až je tohoto rozdílu dosaženo. b. "Tie-break sada" První hráč/pár , který vyhraje šest her vyhrává i danou sadu, pokud vede nad soupeřem(i) rozdílem dvou her. Pokud je dosažen stav šest-šest, bude hrán tie-break. Doplňkově povolené způsoby počítání jsou uvedeny v Příloze IV. 7. STAV V ZÁPASE (DŘÍVE 28) Zápas může být hrán na 3 sady (hráč/pár musí vyhrát 2 sady, aby vyhrál zápas) nebo na 5 sad (hráč/pár musí vyhrát 3 sady, aby vyhrál zápas). Doplňkově povolené způsoby počítání jsou uvedeny v Příloze IV. 8. PODÁVAJÍCÍ A PŘIJÍMAJÍCÍ (DŘÍVE 5) Hráči/páry stojí proti sobě na protilehlých stranách sítě. Podávající je hráč, který podává míč do hry při prvním bodě. Přijímající je hráč, který je připraven vrátit míč podaný podávajícím. Případ 1: Může přijímající stát vně čar ohraničujících dvorec? Rozhodnutí: Ano. Přijímající může stát kdekoliv, vně či uvnitř čar ohraničujících dvorec, na své straně sítě. 9. VOLBA STRAN A PODÁNÍ (DŘÍVE 6) O volbě stran a právu podávat nebo přijímat v první hře se rozhoduje losem před rozehrávkou. Hráč/pár, který vyhraje losování si může : a. zvolit podání nebo příjem v první hře zápasu a v tom případě si soupeř volí stranu dvorce pro první hru zápasu; nebo b. zvolit stranu dvorce pro první hru zápasu a v tom případě si soupeř volí, podání nebo příjem v první hře zápasu; nebo c. požadovat po soupeři, aby si vybral jednu z výše uvedených možností. Případ 1: Mají oba hráči/páry právo na novou volbu v případě, že zápas byl zastaven nebo odložen dříve, než byl zahájen a hráči opustí dvorec? Rozhodnutí: Ano. Výsledek losování platí, mohou však být učiněny nové volby oběmi hráči/páry . 10. STŘÍDÁNÍ STRAN (DŘÍVE 16 a 27) Hráči střídají strany po ukončení první, třetí a každé další liché hry v každé sadě. Hráči také střídají strany po ukončení každé sady pokud není celkový počet her v této sadě sudý. V takovémto případě hráči střídají strany po ukončení první hry v následující sadě. V průběhu tie-breaku hráči střídají strany po každých šesti bodech. 11. MÍČ VE HŘE (DŘÍVE 17) Míč je ve hře, jakmile jej podávající udeří a zůstává ve hře až do rozhodnutí bodu, pokud není ohlášena chyba nebo není míč prohlášen za neplatný,. 12. MÍČ NA ČÁŘE (DŘÍVE 22) Dopadne-li míč na čáru, považuje se za míč, který dopadl do pole ohraničeného touto čarou. 13. DOPAD MÍČE NA STÁLÉ ZAŘÍZENÍ (DŘÍVE 23) Dotkne-li se míč ve hře stálého zařízení po dopadu do správného pole, získává bod hráč, který míč zahrál. Dotkne-li se míč těchto zařízení před dopadem na zem, hráč, který míč zahrál, bod ztrácí. 14. POŘADÍ PODÁNÍ (DŘÍVE 15 a 35) Po skončení každé standardní hry se přijímající stává podávajícím a podávající se pro příští hru stává přijímajícím. Ve čtyřhře se pár, který má podávat v první hře každé sady rozhodne, který hráč bude tuto hru podávat. Stejně tak před započetím druhé hry se rozhodne jejich soupeř, který hráč bude danou hru podávat. Spoluhráč hráče, který podával v první hře podává ve třetí hře a spoluhráč hráče, který podával v druhé hře podává ve hře čtvrté. Takovéto střídání trvá až do konce dané sady. 15. POŘADÍ PŘÍJÍMÁNÍ VE ČTYŘHŘE (DŘÍVE 35, 36 a 40) Pár, který má přijímat v první hře sady se rozhodne, který hráč bude přijímat první bod dané hry. Stejně tak před započetím druhé hry se jejich soupeři rozhodnou, který hráč bude přijímat první bod dané hry. Hráč, který byl spoluhráčem přijímajícího v prvním bodě hry bude přijímat druhý bod a toto střídání bude dodržováno až do skončení hry a sady. Poté co přijímající odehraje míč se může míče dotknout jakýkoliv hráč páru. Případ 1: Může jeden člen dvojice pro čtyřhru hrát sám proti soupeřům? Rozhodnutí: Ne. 16. PODÁNÍ (DŘÍVE 7) Bezprostředně před podáním musí podávající zůstat stát oběmi nohami v klidu za základní čarou (t.j. dále od sítě než je základní čára) a uvnitř mezi myšleným prodloužením střední značky a podélné čáry. Podávající potom nadhodí rukou míč do vzduchu kterýmkoliv směrem a udeří jej raketou dříve než dopadne na zem. Podání je provedeno v okamžiku, kdy se raketa dotkne míče nebo jej mine. Hráč, který může používat jen jednu paži, smí k nadhození použít rakety. 17. PRŮBĚH PODÁNÍ (DŘÍVE 9 a 27) Při podání ve standardní hře stojí podávající střídavě na pravé a levé polovině dvorce, počínaje pravou polovinou v každé hře. V tie-breaku je podání hráno střídavě z pravé a levé poloviny dvorce, počínaje pravou polovinou dvorce. Podání musí přejít přes síť a dopadnout na pole pro podání, které leží úhlopříčně proti polovině dvorce, z které se podává, než je přijímající vrátí. 18. CHYBA NOHOU (DŘÍVE 7 a 8) Podávající v průběhu podání nesmí: a. změnit postavení chůzí nebo během, avšak nepatrné pohyby nohou jsou povoleny, b. dotknout set se nohou základní čáry, c. dotknout se nohou prostoru vně pomyslného prodloužení podélné čáry, d. dotknout se nohou pomyslného prodloužení střední značky. Pokud podávající poruší toto pravidlo, je to považováno za "chybu nohou". Případ 1: Může podávající ve dvouhře podávat když stojí za částí základní čáry mezi podélnými čárami pro dvouhru a čtyřhru? Rozhodnutí: Ne. Případ 2: Může mít podávající jednu nebo obě nohy ve vzduchu? Rozhodnutí: Ano. 19. CHYBNÉ PODÁNÍ (DŘÍVE 10 a 39) Podání je chybné když: a. podávající poruší pravidla 16, 17, nebo 18; nebo b. podávající mine míč při pokusu ho udeřit; nebo c. míč při podání se dotkne stálého zařízení, tyčky pro dvouhru nebo sloupku před tím, než dopadne na zem; nebo d. míč při podání se dotkne spoluhráče podávajícího nebo čehokoliv, co má podávající nebo jeho spoluhráč na sobě nebo co drží Případ 1: Podávající vyhodí míč do výše jako přípravu k podání, pak se rozhodne, že jej neudeří a místo toho jej chytne. Je to chybné podání ? Rozhodnutí: Ne. Hráč, který míč vyhodí a pak se rozhodne jej neudeřit může míč chytit rukou nebo raketou nebo míč nechat dopadnout na zem. Případ 2: Při podání ve dvouhře hrané na hřišti pro čtyřhru se sloupky pro čtyřhru a s tyčkami pro dvouhru zasáhne míč tyčku pro dvouhru a potom dopadne na zem ve správném poli pro podání. Je to chybné podání? Rozhodnutí: Ano. 20. DRUHÉ PODÁNÍ (DŘÍVE 11) Pokud bylo první podání chybné, pak podávající podává bez prodlevy znovu z prostoru za stejnou polovinou dvorce, odkud bylo podáváno chybné podání, pokud toto podání nebylo hráno z nesprávné poloviny. 21. KDY LZE PODÁVAT A PŘIJÍMAT (DŘÍVE 12 a 30) Podávající nemůže podávat dříve, než je přijímající připraven. Nicméně přijímající se musí přiměřeně přizpůsobit rytmu podávajícího a musí být připraven přijímat v přiměřeném čase když je podávající připraven podávat. Učiní-li přijímající pokus vrátit podání, pokládá se za připraveného. Dá-li však najevo, že není připraven, nemůže být podání považováno za chybné. 22. NEPLATNÉ PODÁNÍ (DŘÍVE 14) Podání je neplatné, když: a. se podávaný míč dotkne sítě, popruhu nebo pásky a je jinak správný, nebo dotkne-li se sítě, popruhu nebo pásky a před tím než dopadne na zem, se dotkne přijímajícího nebo jeho spoluhráče nebo čehokoli co mají na sobě nebo co drží,; nebo b. podání je provedeno v době, kdy přijímající není připraven. Bylo-li podání neplatné, nepočítá se a podávající podává znovu. Neplatné podání však neruší předchozí chybu. 23. NEPLATNÝ MÍČ (DŘÍVE 13 a 25) Ve všech případech, kdy je míč prohlášen za neplatný, mimo případů neplatného podání při druhém podání, se musí celý bod opakovat. Případ 1: Během bodu se na dvorec dostane míč z vedlejšího dvorce. Míč je prohlášen za neplatný. Podávající měl předtím chybné podání. Má nyní právo na první nebo druhé podání? Rozhodnutí: První podání. Musí být opakován celý bod. 24. HRÁČ ZTRÁCÍ BOD (DŘÍVE 18,19,20 a 40) Bod je ztracen, když: a. hráč podá dvakrát za sebou chybné podání; nebo b. hráč nevrátí míč do hry dříve, než se dvakrát za sebou dotkne země; nebo c. hráč vrátí míč do hry tak, že se dotkne země nebo objektu vně správného dvorce; nebo d. hráč vrátí míč do hry tak, že dříve než dopadne na zem se dotkne stálého zařízení; nebo e. hráč chytí na raketu míč, který je ve hře, a úmyslně jej nese nebo jej úmyslně udeří raketou při úderu vícekrát než jednou; nebo f. hráč se dotkne kteroukoli částí těla nebo raketou (ať ji drží v ruce či nikoli) nebo čímkoli, co má na sobě nebo co drží, sítě, sloupků/tyček pro dvouhru, provazu nebo kovového lana, popruhu nebo pásky nebo země v soupeřově poli, pokud je míč ve hře; nebo g. hráč odehraje míč před tím, než přeletěl síť; nebo h. míč, který je ve hře, se dotkne hráče nebo čehokoli, co má na sobě nebo co drží, s výjimkou rakety; nebo i. míč, který je ve hře, se dotkne rakety když jí hráč nedrží; nebo j. hráč úmyslně a podstatně změní tvar rakety když je míč ve hře; nebo k. ve čtyřhře se oba spoluhráči dotknou míče při odehrání. Případ 1: Poté, co podávající odehrál první podání vypadne raketa podávajícímu z ruky a dotkne se sítě dříve, než míč dopadne na zem. Je to chybné podání nebo ztrácí podávající bod? Rozhodnutí: Podávající ztrácí bod, protože se raketa dotkne sítě v momentě, kdy je míč ve hře. Případ 2: Poté, co podávající odehrál první podání, vypadne raketa podávajícímu z ruky a dotkne se sítě dříve, poté co míč dopadne na zem mimo správné pole. Je to chybné podání nebo podávající ztrácí bod? Rozhodnutí: Je to chybné podání, protože v momentě, kdy se raketa dotkla sítě, nebyl již míč ve hře. Případ 3: Ve čtyřhře se spoluhráč přijímajícího dotkne sítě dříve, než se podaný míč dotkne země mimo správné pole pro podání. Jaké je správné rozhodnutí? Rozhodnutí: Přijímající pár ztrácí bod, jelikož se spoluhráč přijímajícího dotkl sítě, když byl míč ve hře. Případ 4: Ztrácí hráč bod pokud překročí pomyslné prodloužení sítě poté nebo předtím, než udeří míč? Rozhodnutí: Hráč neztrácí bod ani v jednom případě, pokud se nedotkl pole soupeře. Případ 5: Může hráč přeskočit síť na pole soupeře když je míč ve hře? Rozhodnutí: Ne. Hráč ztrácí bod. Případ 6: Hráč ve hře hodí po míči raketu. Raketa i míč dopadnou na dvorec na straně soupeře a soupeř nedosáhne na míč. Který hráč získává bod? Rozhodnutí: Hráč, který hodil raketu po míči ztrácí bod. Případ 7: Podaný míč zasáhne přijímajícího nebo ve čtyřhře spoluhráče přijímajícího dříve, než dopadne na zem. Který hráč získává bod? Rozhodnutí: Podávající získává bod, pokud to nebylo neplatné podání. Případ 8: Hráč, který stojí mimo dvorec udeří míč nebo jej chytí dříve, než dopadne na zem a požaduje přiznání bodu, protože míč šel určitě mimo správné pole. Rozhodnutí: Hráč ztrácí bod pokud to nebyl správně vrácený míč. V tomto případě hra (bod) pokračuje. 25. SPRÁVNĚ VRÁCENÝ MÍČ (DŘÍVE 24) Míč je vrácen správně, když: a. se míč dotkne sítě, sloupků, tyček pro dvouhru, provazu nebo kovového lana, popruhu nebo pásky s tím, že přes ně přejde a dopadne na zem ve správném poli; vyjma případů obsažených v pravidlech 2 a 24(d); nebo b. míč ve hře dopadne na zem ve správném poli a odrazí se z něho zpět přes síť nebo jej tam zažene vítr a hráč se nahne přes síť a odehraje jej do správného pole s tím, že neporuší pravidlo 24; nebo c. je vrácen vně sloupků, ať již nad nebo pod úrovní sítě, i když se dotkne sloupku s tím, že dopadne do správného pole; mimo případů popsaných v pravidlech 2 a 24(d); nebo d. je zahrán tak, že projde pod provazem sítě mezi tyčkou pro dvouhru a vedlejším sloupkem, aniž by se dotknul sítě, provazu sítě nebo sloupku a dopadne na zem ve správném poli; nebo e. hráčova raketa přejde přes síť po odehrání míče na hráčově straně a míč dopadne do správného pole; nebo f. hráč udeří míč ve hře, který dopadne na další míč ležící ve správném poli. Případ 1: Hráč vrátí míč, který poté udeří do tyčky pro dvouhru a dopadne na zem ve správném poli. Je toto dobrý míč? Rozhodnutí: Ano. Nicméně pokud míč při podání udeří do tyčky pro dvouhru, je to chybné podání. Případ 2: Míč ve hře udeří do jiného míčku, který leží ve správném poli. Jaké je správné rozhodnutí? Rozhodnutí: Hra pokračuje. Nicméně pokud není jasné, jestli byl odehrán správný míč, měl by být míč prohlášen za neplatný. 26. BRÁNĚNÍ VE HŘE (DŘÍVE 21,25 a 36) Pokud je hráči zabráněno zahrát bod úmyslným činem soupeře, pak tento hráč získává bod. Avšak bod bude opakován, pokud je hráči bráněno ve hře neúmyslným činem soupeře nebo něčím, nad čím nemá hráč kontrolu (mimo stálého zařízení dvorce). Případ 1: Je neúmyslný dvojdotek považován za bránění ve hře? Rozhodnutí: Ne. Viz také pravidlo 24 (e). Případ 2: Hráč tvrdí, že přestal hrát, protože myslel, že je soupeřovi bráněno ve hře. Je toto považováno za bránění ve hře? Rozhodnutí: Ne, hráč ztrácí bod. Případ 3: Míč ve hře udeří ptáka letícího nad dvorcem. Je to bránění ve hře? Rozhodnutí: Ano, bod bude opakován. Případ 4: V průběhu bodu míč nebo jiný objekt, který ležel na hráčově straně sítě již když bod byl započat brání hráči ve hře. Je toto považováno za bránění ve hře? Rozhodnutí: Ne. Hráč je povinen odstranit míče a další objekty na své straně před započetím bodu. Hráč taktéž může požadovat, aby byly odstraněny míče nebo jiné objekty ležící na opačné straně sítě před započetím bodu. Případ 5: Kde mohou stát spoluhráči podávajícího a přijímajícího ve čtyřhře? Rozhodnutí: Spoluhráči podávajícího a přijímajícího mohou zaujmout jakékoliv postavení na své straně sítě, uvnitř nebo vně dvorce. Nicméně pokud tím hráč brání soupeřovi ve hře, pak je třeba použít pravidla pro bránění ve hře. 27. OPRAVA CHYB (NOVÉ) Zásadně platí, že při odhalení chyby proti "Pravidlům tenisu" všechny dosud odehrané body zůstávají v platnosti. Takto zjištěné chyby se opravují následovně: a. (DŘÍVE 9a, 11 a 27 b.iii) Pokud v průběhu standardní hry nebo tie-breaku hráč podává z nesprávné poloviny dvorce, chybné postavení se opraví jakmile je omyl zjištěn a podávající bude podávat ze správné poloviny dvorce podle stavu ve hře. Chybné podání, zahrané před tím, než byla chyba odhalena zůstává v platnosti. b. (DŘÍVE 16) Pokud v průběhu standardní hry nebo tie-breaku jsou hráči na špatných stranách dvorce, chybné postavení se opraví jakmile je omyl zjištěn a podávající bude podávat ze správné strany dvorce podle stavu ve hře. c. (DŘÍVE 15 a 37) Pokud hráč podává mimo pořadí během standardní hry, pak hráč, který měl podávat bude podávat jakmile se chyba zjistí. Nicméně pokud je hra dokončena dříve, než je chyba odhalena, zůstane pořadí podání již změněno. Chybné podání zahrané soupeřem(-ři), před tím než byla odhalena chyba, neplatí. Pokud ve čtyřhře spoluhráči z jednoho páru podávají mimo pořadí, chybné podání, zahrané před zjištěním chyby platí. d. (DŘÍVE 27, Případ 3) Pokud hráč podává mimo pořadí během tie-breaku a chyba je odhalena poté, co byl odehrán sudý počet bodů, pak je chyba opravena okamžitě. Pokud je chyba odhalena poté, co byl odehrán lichý počet bodů, zůstane pořadí podávání změněné. Chybné podání zahrané soupeřem(-ři) před tím, než byla chyba odhalena, neplatí. Pokud při čtyřhře spoluhráči z jednoho páru podávají mimo pořadí, chybné podání, které bylo zahráno dříve, než byla chyba odhalena, platí. e. (DŘÍVE 38) Pokud se v průběhu standardní hry nebo tie-breaku v zápase čtyřhry zjistí chyba v postavení přijímajících, zůstane postavení změněné až do konce hry/tie-breaku, ve kterém byla chyba odhalena. V další hře, ve které přijímají zaujmou spoluhráči své původní postavení pro přijímaní. f. (DŘÍVE 27, Případ 1) Pokud byl za stavu 6:6 chybně započat tie-break, když bylo dříve dohodnuto, že se sada bude hrát jako sada s rozdílem dvou her, opraví se chyba okamžitě pouze pokud byl odehrán jen jeden bod. Pokud je chyba odhalena až když je hrán druhý bod, pak bude sada dále pokračovat jako tie-break sada. g. (DŘÍVE 27, Případ 2) Pokud byla za stavu 6:6 chybně započata standardní hra, když bylo dříve dohodnuto, že se sada bude hrát jako tie-break sada, opraví se chyba okamžitě pouze pokud byl odehrán jen jeden bod. Pokud je chyba odhalena až když je hrán druhý, bude tato sada pokračovat jako "sada hraná s rozdílem dvou her", a to až do té doby, kdy stav dosáhne 8:8 (nebo vyššího sudého čísla) a bude hrán tie-break. h. (NOVÉ) Pokud byla chybně započata sada hraná s rozdílem dvou her nebo tie-break sada, když bylo dříve dohodnuto, že namísto závěrečné sady bude hrán rozhodující královský tie-break, opraví se chyba okamžitě pouze pokud byl odehrán jen jeden bod. Pokud je chyba odhalena až když je hrán druhý bod, bude sada pokračovat dokud některý hráč nebo pár nevyhraje 3 hry (a tím i sadu) nebo dokud není dosaženo stavu 2:2, kdy bude sehrán rozhodující královský tie-break. Avšak, pokud je chyba odhalena až poté,co začala pátá hra, bude sada pokračovat jak tie-break sada. i. (DŘÍVE 32) Pokud nejsou míče vyměněny ve správném sledu, chyba se opraví tehdy, když hráč nebo pár, který měl podávat s novými míči má podávat v další hře. Poté jsou míče měněny tak, aby počet her mezi výměnami míčů byl takový, jaký byl stanoven předem. Míče se nemění v průběhu hry. 28. POSTAVENÍ ROZHODČÍCH (DŘÍVE 29) Pro zápasy, pro které jsou určeni rozhodčí jsou jejich úlohy a povinnosti uvedeny v Příloze V. 29. PLYNULOST HRY (DŘÍVE 29 a 30) Zásadně platí, že hra má plynule pokračovat od začátku (když je zahráno první podání) až do konce zápasu. a. Mezi body je povoleno maximálně dvacet (20) vteřin. Pokud hráči mění na konci hry strany, je povoleno maximálně devadesát (90) vteřin. Nicméně po první hře v každé sadě a během tie-breaku musí být hra plynulá a hráči si mění strany bez odpočinku. Na konci každé sady je stanovena přestávka mezi sadami maximálně sto dvacet (120) vteřin. Maximální čas začíná od okamžiku, kdy je dohrán bod a končí okamžikem, kdy je zahráno podání pro další bod. Pořadatelé profesionálních turnajů mohou požádat ITF o schválení prodloužení devadesáti (90) vteřin povolených, když hráči střídají strany na konci hry a sto dvaceti (120) vteřin povolených pro přestávku mezi sadami. b. Pokud je z důvodů, které jsou mimo hráčovu kontrolu poškozeno oblečení, obutí nebo nezbytné vybavení (mimo rakety) tak, že musí být vyměněno, pak může být hráči udělen přiměřený čas navíc potřebný k nápravě tohoto problému. c. Hráči nebude udělen čas navíc k tomu, aby nabral tělesnou kondici. Nicméně pokud hráč utrpí ošetřitelné zranění, může mu být povolena jedna tříminutová přestávka na ošetření tohoto zranění. Taktéž může být stanoven omezený počet přestávek na toaletu nebo převlečení, pokud je toto ohlášeno před začátkem akce. d. Pořadatelé akce mohou povolit odpočinkový čas až do výše deseti (10) minut, pokud toto bylo ohlášeno před začátkem akce. Tento odpočinkový čas může být vybrán po třetí sadě při zápase na 5 sad, nebo po druhé sadě v zápase na 3 sady.. e. Čas pro rozehrávku je stanoven maximálně na pět (5) minut, pokud organizátoři akce nerozhodnou jinak. 30. KOUČOVÁNÍ (DŘÍVE 31) Za koučování se považuje jakákoliv komunikace, rada nebo pokyn jakéhokoliv druhu, zvukový nebo vizuální, s hráčem. V případě týmových utkání, kdy sedí kapitán týmu na dvorci, může kapitán týmu koučovat hráče během přestávky mezi sadami a v momentě, kdy si hráči mění strany na konci hry, ne však když si hráči mění strany po první hře každé sady a v průběhu tie-breaku. U veškerých ostatních zápasů není koučování povoleno. Případ 1: Může být hráč koučován pokud je tak činěno diskrétními signály? Rozhodnutí: Ne. Případ 2: Může být hráč koučován pokud je hra přerušena? Rozhodnutí: Ano. PRAVIDLA TENISU NA VOZÍČKU Tenis na vozíčku se řídí stejnými pravidly tenisu ITF s následujícími výjimkami. a. Pravidlo dvou dopadů Hráč tenisu na vozíčku má povoleny dva dopady míče. Hráč musí míč odehrát dříve, než se dotkne země potřetí. Druhý dopad může být uvnitř i vně hranic dvorce. b. Vozíček Vozíček je považován za součást hráčova těla a veškerá pravidla, která se vztahují na hráčovo tělo se vztahují i na vozíček. c. Podání i. Podání je prováděno následovně. Bezprostředně před započetím podání stojí podávající na místě. Podávající se může před zahráním míče jednou odrazit. ii. Podávající se během podání nesmí dotknout ani jedním kolem jakéhokoliv jiného prostoru než prostoru za základní čarou, mezi pomyslným prodloužením střední značky a podélné čáry. iii. Pokud jsou běžné metody podání fyzicky nemožné pro hráče - kvadruplegika, pak může hráč nebo jiná osoba takovému hráči míč nadhodit. Nicméně pokaždé musí být dodržen stejný způsob podání. d. Hráč ztrácí bod Hráč ztrácí bod pokud: i. nevrátí míč dříve, než dopadl na zem třikrát; nebo ii. dle níže uvedeného pravidla e)použije jakoukoliv část svých nohou nebo dolní část končetin jako brzdy nebo ke stabilizaci při podání, úderu míče, otáčení nebo zastavení o zem nebo o kolo, když je míč ve hře. iii. neudrží alespoň část hýždí v kontaktu se sedadlem vozíčku při úderu. e. Pohánění vozíčku nohou i. Pokud nemůže hráč v důsledku postižení pohybovat vozíčkem pomocí kola, pak může vozíček pohánět pomocí jedné nohy. ii. I v případě, že v souladu s výše uvedeným pravidlem e-i.) může hráč pohánět vozíček jednou nohou, nemůže být jakákoliv část hráčovy nohy být v kontaktu se zemí: a) během vstřícného pohybu rakety při hraní úderu včetně okamžiku, kdy raketa udeří míč; b) od zahájení pohybu k podání až do okamžiku, kdy raketa udeří míč. iii. Hráč, který poruší toto pravidlo ztrácí bod f. Tenis hráčů na vozíčku s nehandicapovanými hráči Hraje-li hráč na vozíčku s nebo proti nehandicapovanému hráči dvouhru nebo čtyřhru, platí pravidla tenisu na vozíčku pro vozíčkáře a pravidla tenisu pro nehandicapovaného hráče. V tom případě jsou hráči na vozíčku povoleny dva dopady a nehandicapovanému hráči pouze jeden dopad míče. Poznámka: Definice dolních končetin je: dolní končetina včetně hýždí, boku, stehna, lýtka, holeně, kotníku a chodidla. DODATEK K PRAVIDLŮM TENISU Oficiální a rozhodující znění pravidel tenisu musí být vždy publikováno v anglickém jazyce a jakékoli změny nebo výklad těchto pravidel mohou být provedeny pouze na výročním valném zasedání rady, ani kdyby rozhodnutí obsahující takovou změnu bylo přijato Federací v souladu s Článkem 17 Ustanovovací listiny ITF Ltd (Příjímání rezolucí) a toto rozhodnutí nebo rozhodnutí podobného účinku musí být v téže věci schváleno dvoutřetinovou většinou hlasů. Každá takto provedená změna nabude platnosti od následujícího prvního ledna, ledaže by zasedání předepsanou většinou rozhodlo jinak. Představenstvo je však oprávněno urovnat naléhavé otázky věcného výkladu ke schválení následujícímu valnému zasedání. Toto pravidlo nesmí být změněno bez jednomyslného souhlasu valného zasedání rady. PŘÍLOHA I MÍČ a. Míč musí mít vnější povrch všude stejný, sestávající z látkového potahu, který je bílé nebo žluté barvy. Má-li švy, musí být bez stehů. b. Míč musí odpovídat těmto požadavkům a mít hmotnost větší než 56,0 gramů a menší než 59,4 gramů. c. Je stanoveno více než jeden typ míče. Každý míč má mít odskok vyšší než 134,62 cm a nižší než 147,32 cm, pustí-li se volně na rovný a tuhý povrch, např. beton z výše 254,00 cm. Míč typu 1 (rychlý) musí mít při zatížení 8,165 kg přední deformaci větší než 0,495 cm a menší než 0,597 cm a zadní deformaci větší než 0,749 cm, a menší než 0,965 cm. Míče typu 2 (středně rychlý) a 3 (pomalý) musejí mít při zatížení 8,165 kg přední deformaci větší než 0,559 cm a menší než 0,737 cm a zadní deformaci větší než 0,800 cm a menší než 1,080 cm. Velikost obou těchto deformací určuje průměr tří samostatných měření podél tří os míče, přitom se dvě samostatná měření nesmí od sebe lišit o více než 0,076 cm. d. Ke hře v nadmořské výšce nad 1219 mnm mohou být použity další dva typy míčů. i. První typ míče je totožný s výše popsaných typem 2 (středně rychlý), kromě toho, že míč má mít odskok vyšší než 121,92 cm a nižší než 134,62 cm a má vnitřní tlak větší než vnější tlak. Tento typ míče je všeobecně znám jako tlakovaný míč. ii. Druhý typ míče je totožný s výše popsaným typem 2 (středně rychlý), kromě toho, že míč má vnitřní tlak odpovídající přibližně vnějšímu tlaku. Míč má být skladován před použitím po dobu šedesáti dnů nebo déle v nadmořské výšce místa pořádaného turnaje. Tento typ míče je všeobecně znám jako míč nulového tlaku nebo jako netlakovaný míč Třetí typ míče, který je doporučen pro hru na jakémkoliv povrchu dvorce v nadmořské výšce nad 1219 mnm je míč typu 3 (pomalý), dle výše uvedených specifikací. e. Všechny zkoušky odskoků, rozměrů a deformací se provádějí podle níže uvedených pravidel. Případ 1: Který typ míče má být používán na kterém povrchu dvorce? Rozhodnutí: Dle pravidel tenisu jsou pro hru povoleny 3 různé typy míčů, nicméně: a. Míč typu 1 (rychlý) je určen pro hru na dvorcích s pomalým povrchem b. Míč typu 2 (středně rychlý) je určen pro hru na dvorcích se středním/středním-rychlým povrchem c. Míč typu 3 (pomalý) je určen pro hru na dvorcích s rychlým povrchem PŘEDPISY PRO PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK i. Pokud není stanoveno jinak, mají se všechny zkoušky provádět při teplotě přibližně 20° C a při relativní vlhkosti přibližně 60%. Všechny míče se mají vyjmout z obalu a po dobu 24 hodin před zkouškami skladovat v předepsané teplotě a vlhkosti. Tato teplota a vlhkost má být dodržena též při počátku zkoušky. ii. Pokud není stanoveno jinak, jsou limity určeny pro zkoušku v atmosférickém tlaku odpovídajícímu barometrickému odečtu přibližně 76 cm. iii. Jiná měřítka mohou být stanovena pro místa, kde se průměrná teplota, vlhkost a průměrný barometrický tlak, při nichž se hraje, podstatně liší od 20°C, 60% a 76 cm. Žádosti o tato upravená měřítka musí podat každý národní svaz Mezinárodní tenisové federaci, a jsou-li schválena, musí se jich pro tato místa užívat. iv. Při všech zkouškách průměru se musí použít kruhové míry skládající se z kovové desky, nejlépe z kovu nepodléhajícímu korozi, jednotné tloušťky 0,318 cm. V případě míčů typu 1 (rychlý) a 2 (středně rychlý) musejí být v desce dva kruhové otvory s průměrem 6,541 cm a 6,858 cm. V případě míče typu 3 (pomalý) musejí být v desce dva kruhové otvory o průměru 6,985 cm a 7,302 cm. Vnitřní povrch míry musí mít vypouklý profil s poloměrem 0,159 cm. Míč nesmí vlastní hmotností propadnout menším otvorem a musí vlastní hmotností propadnout větším otvorem. v. Při všech zkouškách deformací prováděných podle pravidla 3 se musí používat přístroje konstruovaného Percym Herbertem Stevensem a patentovaného ve Velké Británii pod patentovým číslem 230250, spolu s pozdějšími dodatky a zlepšeními, včetně úprav potřebných pro snímání zpětných deformací. Jiné takové přístroje, které dochází ke stejným výsledkům rovnocenným Stevensovu přístroji mohou být specifikovány a využity pro testování deformace míčů pouze pokud byly schváleny Mezinárodní tenisovou federací ITF. vi. Postup při provádění zkoušek: a. Předběžné stlačení. Dříve než se míč začne zkoušet, musí být pevně stlačen o přibližně 2,54 cm, a to postupně ve třech průměrech navzájem svírajících pravý úhel. To se musí třikrát opakovat (celkem devět stlačení). Všechny zkoušky musí být dokončeny do dvou hodin od předběžného stlačení. b. Zkouška odskoku (jak je uvedeno výše) - měření se provádí od betonové základny ke spodku míče. c. Zkouška velikosti (jak je uvedeno výše v odstavci (iv)). d. Zkouška hmotnosti (jak je uvedeno výše). e. Zkouška deformace - míč se umístí na upraveném Stevensově přístroji do takové polohy, aby se žádná deska nedotýkala švu potahu. Přisune se dotykové závaží, ručička a značka se nastaví do stejné polohy a číselník se nastaví na nulu. Zkušební závaží o hmotnosti 8,165 kg se umístí na páku a vyvíjí se tlak tím, že se otáčí kolečkem stále stejnou rychlostí, aby uplynulo 5 sekund od okamžiku, kdy se ručička odchýlí od značky. Když se přestane otáčet, zaznamená se výsledná hodnota (přední deformace). Pak se opět otáčí kolečkem, dokud nedosáhne značky 10 na stupnici kolečka (2,54 cm deformace). Potom se otáčí kolečkem opačným směrem stejnou rychlostí (tím se zmenšuje tlak), dokud se ručička páky opět nekryje se značkou. Po uplynutí 10 sekund se ručička srovná se značkou, je-li to třeba. Hodnota se poté zaznamená (zpětná deformace). Tato zkouška se provádí na každém míči podél dvou průměrů, které svírají pravý úhel s počátečním postavením a navzájem mezi sebou. KLASIFIKACE VLASTNOSTÍ POVRCHU DVORCE Testovací metodou pro určení povrchu dvorce je testovací metoda ITF CS 01/01 (Řazení povrchů dvorců ITF), popsaná v publikaci ITF nazvané "Úvodní studie ITF norem vlastností povrchů tenisových dvorců". Povrchy dvorců, které mají označení povrchu ITF mezi 0 a 35, jsou klasifikovány jako dvorce kategorie 1 (pomalé). Příklady typů povrchů dvorců, které odpovídají této klasifikaci zahrnují většinu antukových dvorců a další typy z neodráživého minerálního povrchu. Povrchy dvorců, které mají označení povrchu dle ITF mezi 30 a 45, jsou klasifikovány jako dvorce kategorie 2 (střední/střední-rychlé). Příklady typů povrchů dvorců, které odpovídají této klasifikaci zahrnují většinu tvrdých dvorců s různými akrylovými nátěry a některé textilní povrchy. Povrchy dvorců, které mají označení povrchu dle ITF nad 40, jsou klasifikovány jako dvorce kategorie 3 (rychlé). Příklady typů povrchů dvorců, které odpovídají této klasifikaci zahrnují většinu dvorců na přírodní trávě, umělém trávníku a některé textilní povrchy. Poznámka: Přesah v hodnotách označení povrchu dle ITF u výše uvedených kategorií jsou určeny k získání volnosti při volbě míče. PŘÍLOHA II RAKETA a. Úderová plocha rakety musí být rovná a tvoří ji struny střídavě propletené a/nebo svázané v místech křížení a připojené k rámu rakety. Povrch výpletu je jednotný a hustota strun ve středu rakety nesmí být menší než na ostatní ploše. Raketa musí být vyrobena a vypletena tak, aby herní vlastnosti byly stejné na obou stranách. Na strunách nesmí být připevněny žádné předměty a výstupky kromě těch, které slouží výhradně k účelům ochrany před opotřebením nebo nežádoucími vibracemi, jsou přiměřených rozměrů a jsou k tomu účelu vhodně umístěny. b. Rám rakety s držadlem nesmí mít celkovou délku větší než 73,66 cm. Rám rakety nesmí mít celkovou šířku větší než 31,75 cm. Plocha výpletu nesmí mít celkovou délku větší než 39,37 cm a celkovou šířku větší než 29,21 cm. c. Na rámu rakety a na držadle nesmějí být připevněny žádné předměty a zařízení kromě těch, které slouží výhradně k účelům ochrany před opotřebením, před nežádoucími vibracemi nebo které slouží k rozložení hmotnosti rakety, jsou přiměřených rozměrů a k tomuto účelu jsou vhodně umístěny d. Na rámu rakety, držadle a strunách rakety nesmí být žádné zařízení umožňující podstatně změnit tvar rakety nebo rozložení hmotnosti ve směru podélné osy, které by pozměnilo setrvačný pohyb rakety nebo záměrně změnilo fyzikální vlastnosti takovým způsobem, že by během hry byl ovlivněn pohyb rakety. Na raketě nebo v ní nemůže být zabudován žádný zdroj energie, který jakkoliv mění nebo ovlivňuje hrací vlastnosti rakety. PŘÍLOHA III REKLAMA 1. Reklama na síti je povolena pokud je umístěna na části sítě do 0,914 m od sloupků a je vyrobena tak, že nenarušuje výhled hráčů nebo hrací podmínky. 2. Reklamy a podobné značky nebo materiály umístěné po stranách dvorce jsou povoleny pokud nenarušují výhled hráčů nebo hrací podmínky. 3. Reklamy a podobné značky nebo materiály, které jsou umístěny na povrchu dvorce mimo čáry jsou povoleny pokud nenarušují výhled hráčů nebo hrací podmínky. 4. Nehledě na ustanovení výše uvedených odstavců (1), (2) a (3) nemůže jakákoliv reklama, značka, nebo materiál umístěný na síti nebo po stranách dvorce nebo na povrchu dvorce mimo čáry obsahovat bílou, žlutou nebo jinou světlou barvu, které mohou splývat s viděním hráčů a tím narušovat jejich výhled nebo hrací podmínky. 5. Reklama a podobné značky nebo materiály na povrchu dvorce uvnitř jeho čar nejsou povoleny. PŘÍLOHA IV DOPLŇKOVĚ POVOLENÉ METODY POČÍTÁNÍ STAV VE HŘE: Hra bez výhod "No-Ad" Tato doplňková metoda počítání se může používat.. Standardní hra je počítána následovně s tím, že skóre podávajícího se uvádí první: Žádný bod - "nula" První bod - "15" Druhý bod - "30" Třetí bod - "40" Čtvrtý bod - "hra" Získají-li oba hráči/páry po třech bodech, je stav označován za "shodu" a bude hrán rozhodující bod. Přijímající si vybere/ou, zda chce/chtějí přijímat podání z levé nebo z pravé poloviny dvorce. U čtyřhry si hráči přijímajícího páru nemohou vyměnit pozice pro přijímání tohoto rozhodujícího bodu. Hráč nebo tým, který vyhraje rozhodující bod vyhrává i "hru". U smíšených dvojic přijímá podání rozhodujícího bodu hráč stejného pohlaví jako podávající hráč. Hráči přijímajícího páru si nemohou vyměnit pozice pro přijímání rozhodujícího bodu. STAV V SADĚ: 1. "KRÁTKÉ" SADY Hráč/pár, který jako první vyhraje čtyři hry vyhrává i příslušnou sadu, pokud vede nad soupeřem(i) rozdílem dvou her. Pokud je dosažen stav čtyři-čtyři, bude hrán tie-break. 2. ROZHODUJÍCÍ SADA TIE-BREAK (7 BODŮ) Pokud je stav v zápase jedna-jedna na sady nebo dva-dva (hraje-li se na pět sad), pak se může hrát jeden tie-break, který zápas rozhodne. Tento tie-break nahrazuje rozhodující sadu. První hráč/pár, který získá sedm bodů vyhrává "rozhodující sadu tie-break" a "zápas" pokud vede nad soupeřem(i) rozdílem dvou bodů. 3. ROZHODUJÍCÍ SADA TIE-BREAK (10 BODŮ) Pokud je stav v zápase jedna-jedna na sady nebo dva-dva (hraje-li se na pět sad), pak se může hrát jeden tie-break, který zápas rozhodne. Tento tie-break nahrazuje rozhodující sadu. První hráč/pár, který získá deset bodů vyhrává "rozhodující sadu tie-break" a "zápas" pokud vede nad soupeřem(i) rozdílem dvou bodů. PŘÍLOHA V POSTAVENÍ ROZHODČÍCH Vrchní rozhodčí je konečnou autoritou ohledně veškerých otázek týkajících se pravidel tenisu a rozhodnutí vrchního rozhodčí je konečné. V zápasech, kde je určen hlavní rozhodčí, je tento hlavní rozhodčí konečnou autoritou pro všechny faktické situace, které nastanou během zápasu. Hráči mají právo zavolat na dvorec vrchního rozhodčího pokud nesouhlasí s výkladem tenisových pravidel tak, jak je podává hlavní rozhodčí. V zápasech, kde jsou určeni čároví rozhodčí a rozhodčí na síti, pak tito jsou zodpovědní za všechna hlášení (včetně hlášení chyby nohou) týkající se příslušné čáry nebo sítě. Hlavní rozhodčí má právo opravit čárového rozhodčího nebo rozhodčího na síti je-li si jist, že se jedná o zřejmou chybu. Hlavní rozhodčí je zodpovědný za všechna hlášení z čar (včetně hlášení chyby nohou) nebo sítě kde nejsou čároví rozhodčí nebo rozhodčí na síti určeni. Pokud čárový rozhodčí nemůže rozhodnout, naznačí toto bezprostředně hlavnímu rozhodčí, který rozhodne. Pokud čárový rozhodčí nemůže rozhodnout, nebo v zápase není žádný čárový rozhodčí a hlavní rozhodčí nemůže faktickou situaci rozhodnout, bod se opakuje. U týmových zápasů, kde vrchní rozhodčí sedí na dvorci, je vrchní rozhodčí také konečnou autoritou pro řešení faktických situací. Hlavní rozhodčí může zastavit nebo přerušit hru kdykoliv, když to považuje za nezbytné nebo vhodné. Vrchní rozhodčí může také zastavit nebo přerušit hru pro tmu, nepříznivé počasí nebo kvůli nevhodnému stavu dvorce. Jestliže je hra přerušována pro tmu, pak by to mělo být učiněno buď na konci sady nebo při dosažení sudého počtu her v probíhající sadě. Dohrávka pokračuje od stavu a postavení hráčů ve kterém byl zápas přerušen. Hlavní nebo vrchní rozhodčí rozhoduje ve věcech týkajících se plynulosti hry a koučování s ohledem na "Pravidla chování", která jsou schválena a používána. Případ 1: Hlavní rozhodčí dá podávajícímu první podání po změně rozhodnutí, ale přijímající tvrdí, že by to mělo být podání druhé, jelikož podávající již jednou podával chybně. Měl by být na dvorec povolán vrchní rozhodčí a rozhodnout? Rozhodnutí: Ano. Hlavní rozhodčí dělá první rozhodnutí v otázkách tenisových pravidel (otázky týkající se aplikace daných skutečností). Nicméně pokud hráč napadne rozhodnutí hlavního rozhodčí, pak bude povolán vrchní rozhodčí aby učinil konečné rozhodnutí. Případ 2: Míč je ohlášen "aut", ale hráč tvrdí, že míč byl dobrý. Může rozhodnout vrchní rozhodčí? Rozhodnutí: Ne. Hlavní rozhodčí rozhoduje s konečnou platností ohledně faktických otázek (situace se vztahuje k tomu, co se skutečně stalo v daném momentě). Případ 3: Může hlavní rozhodčí po dohrání bodu opravit - podle vlastního názoru - prokazatelnou chybu čárového rozhodčího, která se stala dříve v průběhu hry? Rozhodnutí: Ne. Hlavní rozhodčí může opravit rozhodnutí čárového rozhodčího pouze tehdy, učiní-li tak ihned po tom, kdy se prokazatelná chyba stala. Případ 4: Čárový rozhodčí ohlásí, že míč byl "aut" a hráč tvrdí, že míč byl dobrý. Může hlavní rozhodčí změnit rozhodnutí čárového rozhodčího? Rozhodnutí: Ne. Hlavní rozhodčí nikdy nemůže změnit rozhodnutí na základě protestu nebo tvrzení hráče. Případ 5: Čárový rozhodčí ohlásí, že míč byl "aut". Hlavní rozhodčí dopad míče dobře neviděl, ale přesto se domníval, že míč byl dobrý. Může změnit rozhodnutí čárového rozhodčího? Rozhodnutí: Ne. Hlavní rozhodčí může změnit rozhodnutí pouze pokud je si jistý, že čárový rozhodčí udělal prokazatelnou chybu. Případ 6: Může čárový rozhodčí změnit své rozhodnutí po ohlášení stavu hry hlavním rozhodčím? Rozhodnutí: Ano. Pokud si čárový rozhodčí uvědomí, že udělal chybu, může ohlásit nápravu co možná nejdříve za předpokladu, že to není na základě protestu nebo žádosti hráče. Případ 7: Hlavní rozhodčí nebo čárový rozhodčí prohlásí nejprve míč za "aut" a poté změní své rozhodnutí na dobrý míč, jaké rozhodnutí je správné? Rozhodnutí: Hlavní rozhodčí musí rozhodnout, zda původní "aut" nebyl bránění ve hře některému z hráčů. Pokud to bylo bránění ve hře, bod se opakuje. Pokud ne, hráč, který udeřil míč vyhrává bod. Případ 8: Míč je zavát zpět přes síť a hráč se správně natáhne přes síť a pokusí se míč odehrát. Soupeř hráči v tomto brání. Jaké je správné rozhodnutí? Rozhodnutí: Hlavní rozhodčí musí rozhodnout, zda bránění ve hře bylo úmyslné nebo neúmyslné a dle toho buď udělí bod hráči, kterému bylo bráněno ve hře, nebo nařídí, opakovat bod. POSTUPY PŘI POSUZOVÁNÍ PRAVIDEL TENISU 1. ÚVOD 1.1 Tyto postupy byly schváleny představenstvem Mezinárodní tenisové federace (dále jen "představenstvem") 17. května 1998. 1.2 Představenstvo může kdykoliv tyto postupy doplnit nebo změnit. 2. CÍLE 2.1 Mezinárodní tenisová federace provádí pravidla tenisu a má za cíl: a. Ochránit tradiční charakter a integritu hry tenisu. b. Aktivně zachovávat tradičně potřebné dovednosti k hraní hry. c. Podněcovat vylepšení, které udržují výzvu, kterou v sobě hra skrývá. d. Zaručit spravedlivost soutěže. 2.2 K tomu, aby bylo zaručeno spravedlivé a jednotné posuzování pravidel tenisu jsou určeny níže uvedené postupy. 3. ROZSAH 3.1 Tyto postupy se vztahují k pravidlům uvedeným pod: a. Pravidlo 1 - Dvorec. b. Pravidlo 3 - Míč. c. Pravidlo 4 -Raketa. d. Příloha 1 pravidel tenisu. e. Jakékoliv další pravidla tenisu dle rozhodnutí Mezinárodní tenisové federace. 4. STRUKTURA 4.1 Dle těchto postupů jsou rozhodnutí vydávána rozhodovací komisí. 4.2 Tato rozhodnutí jsou konečná, s tím, že je možné se odvolat k odvolacímu tribunálu dle těchto postupů. 5. PROVÁDĚNÍ 5.1 Rozhodnutí jsou udělována: a. Na základě usnesení představenstva; nebo b. Na základě obdržení žádosti v souladu s níže uvedenými postupy. 6. SESTAVOVÁNÍ A SLOŽENÍ ROZHODOVACÍCH KOMISÍ 6.1 Rozhodovací komise jsou sestavovány Prezidentem Mezinárodní tenisové federace (dále jen "president") nebo osobou jím pověřenou a má takový počet členů, jak prezident nebo osoba jím pověřená rozhodne. 6.2 Pokud je jmenováno do rozhodovací komise více než jeden člen, pak rozhodovací komise jmenuje jednu osobu ze svých řad jako svého předsedu. 6.3 Předseda je oprávněn regulovat postupy před a během jakéhokoliv řízení nebo posuzování u rozhodovací komise. 7. NAVRŽENÁ ROZHODNUTÍ ROZHODOVACÍ KOMISÍ 7.1 Podrobnosti jakéhokoliv navrženého rozhodnutí vydaného na základě žádosti představenstva může být poskytnuto jakékoliv oprávněné osobě nebo hráči, výrobci vybavení nebo národnímu svazu nebo jeho členům, kteří mají zájem na tomto navrženém rozhodnutí. 7.2 Jakákoliv osoba, která byla takto upozorněna má přiměřený čas, během kterého předá své připomínky, námitky nebo žádosti o informace prezidentovi nebo osobě jím pověřené ve věci navrhovaného rozhodnutí. 8. ŽÁDOST O ROZHODNUTÍ 8.1 Žádost o rozhodnutí může být vyhotovena jakoukoliv zainteresovanou stranou, včetně jakéhokoliv hráče, výrobce vybavení nebo národního svazu nebo jeho členů. 8.2 Jakákoliv žádost o rozhodnutí musí být předána písemně prezidentovi. 8.3 K tomu, aby žádost o rozhodnutí byla platná, musí obsahovat následující minimální informace: a. Celé jméno a adresu žadatele. b. Datum žádosti. c. Prohlášení, které jasně uvádí zájem žadatele ve sporu, pro který se rozhodnutí požaduje. d. Veškeré relevantní důkazní materiály na kterých žadatel zakládá své tvrzení pro případné slyšení. e. Pokud je dle názoru žadatele nezbytné vyjádření znalce, pak uvede i žádost o vyjádření znalce. Tato žádost musí obsahovat jméno každého navrženého znalce a jejich relevantní expertízu. f. Pokud je podávána žádost o rozhodnutí o raketě nebo jiné součásti vybavení, musí být k žádosti přiložen prototyp nebo věrná kopie daného vybavení. g. Pokud se dle názoru žadatele vyskytují zvláštní nebo výjimečné skutečnosti, díky kterým je nutné rozhodnutí vydat v rámci stanoveného času nebo před určitým datem, pak k tomuto přiloží prohlášení, které popisuje takovéto zvláštní nebo výjimečné okolnosti. 8.4 Pokud žádost o rozhodnutí neobsahuje informace a/nebo vybavení uvedené výše v článku 8. 3 (a)-(g), pak prezident nebo osoba jím pověřená o tomto zpraví žadatele a udělí žadateli přiměřený čas, během kterého tyto chyby může napravit. Pokud žadatel nenapraví v rámci daného času příslušné nedostatky, pak bude žádost vyřazena. 9. SVOLÁVÁNÍ ROZHODOVACÍ KOMISE 9.1 Na základě obdržení platné žádosti nebo na základě rozhodnutí představenstva může prezident nebo osoba jím pověřená svolat rozhodovací komisi k projednání této žádosti. 9.2 Rozhodovací komise nemusí k rozhodnutí žádosti vést slyšení, pokud žádost může být dle názoru předsedy spravedlivě vyřízena bez slyšení. 10. POSTUP ROZHODOVACÍ KOMISE 10.1 Předseda rozhodovací komise stanoví vhodnou formu, postup a datum jakéhokoliv posuzování a/nebo slyšení. 10.2 Předseda o skutečnostech stanovených dle bodu 10.1 vyhotoví písemné upozornění pro žadatele nebo jakoukoliv osobu nebo svaz, který projevil zájem na navrhovaném rozhodnutí. 10.3 Předseda může stanovit veškeré podrobnosti týkající se důkazů a není v tomto vázán právním řádem, který upravuje postup a přípustnost důkazů s tím, že řízení nebo slyšení je vedeno spravedlivě a příslušné strany mají přiměřený prostor k prezentaci své kauzy. 10.4 Dle těchto postupů jakékoliv řízení a/nebo slyšení: a. Bude vedeno s vyloučením veřejnosti. b. Může být přerušeno nebo odloženo rozhodovací komisí. 10.5 Předseda má možnost přibrat do rozhodovací komise další členy, z důvodu jejich zvláštních dovedností nebo zkušeností ve vyřizování daných záležitostí, které tyto zvláštní dovednosti nebo zkušenosti vyžadují. 10.6 Rozhodovací komise přijme své rozhodnutí prostou většinou. Žádný z členů rozhodovací komise se nemůže zdržet hlasování. 10.7 Je na uvážení předsedy, aby vydal jakýkoliv příkaz žadateli (a/nebo dalším jednotlivcům nebo organizacím, které komentují, odporují nebo požadují informace týkající se řízení a/nebo slyšení) ve vztahu k nákladům na danou žádost a/nebo přiměřeným výdajům rozhodovací komise na provádění testů nebo zpráv, vztahujících se k vybavení, které bylo předmětem rozhodnutí a to dle jeho uvážení. 11. UPOZORŇOVÁNÍ 11.1 Poté, co rozhodovací komise dosáhla rozhodnutí, vydá o tomto písemné upozornění pro žadatele nebo jakoukoliv osobu nebo asociaci, která vyjádřila zájem na navrhovaném rozhodnutí a to jakmile to bude možné. 11.2 Toto písemné upozornění obsahuje souhrn důvodů, které vedly k rozhodnutí rozhodovací komise. 11.3 Po upozornění žadatele nebo po jiném datu specifikovaném rozhodovací komisí je rozhodnutí rozhodovací komise ihned závazné dle pravidel tenisu. 12. PROVÁDĚNÍ STÁVAJÍCÍCH PRAVIDEL TENISU 12.1 S tím, že rozhodovací komise může vydávat prozatímní rozhodnutí, jsou aktuální pravidla tenisu platná až do doby, kdy je uzavřeno příslušné řízení a/nebo slyšení rozhodovací komise a rozhodovací komise rozhodnutí vydá. 12.2 Před a v průběhu jakéhokoliv řízení a/nebo slyšení může předseda rozhodovací komise vydat nařízení, které jsou považovány za přiměřeně nezbytné pro implementaci pravidel tenisu a těchto postupů, včetně vydávání prozatímních rozhodnutí. 12.3 Prozatímní rozhodnutí mohou obsahovat omezovací příkazy ohledně používání jakéhokoliv vybavení dle pravidel tenisu, pro které nebylo dosud vydáno rozhodnutí rozhodovací komise s ohledem na to, zda vybavení splňuje požadavky dané pravidly tenisu. 13. SESTAVOVÁNÍ A SLOŽENÍ ODVOLACÍCH TRIBUNÁLŮ 13.1 Odvolací tribunály jsou sestavovány prezidentem nebo osobou jím pověřenou z členů představenstva nebo technické komise. 13.2 Žádný ze členů rozhodovací komise, který se podílel na původním rozhodnutí nemůže být členem odvolacího tribunálu. 13.3 Odvolací tribunál má takový počet členů, jaký určí prezident nebo osoba jím pověřená, v každém případě však alespoň tři. 13.4 Odvolací tribunál jmenuje jednu osobu ze svých řad, která bude jednat jako její předseda. 13.5 Předseda je oprávněn regulovat postupy před a v průběhu jakéhokoliv odvolacího řízení. 14. ODVOLÁNÍ 14.1 Žadatel (nebo osoba nebo asociace, která vyjádřila zájem a předala jakékoliv připomínky, námitky nebo žádosti o informace vztahující se k navrženému rozhodnutí) se může odvolat proti jakémukoliv rozhodnutí rozhodovací komise. 14.2 Aby odvolání bylo platné, musí: a. Být vyhotoveno písemně a adresováno předsedovi rozhodovací komise, která dané rozhodnutí udělila, a to do 45 dnů od upozornění na rozhodnutí; b. Uvádět podrobnosti rozhodnutí, proti kterému se odvolává; a c. Uvádět skutečnosti, na základě kterých se odvolává. 14.3 Po obdržení platné žádosti o odvolání může předseda rozhodovací komise, která udělila původní rozhodnutí, požadovat jako podmínku pro odvolání přiměřený odvolací poplatek, který žadatel zaplatí. Tento odvolací poplatek bude žadateli vrácen, pokud bude jeho odvolání úspěšné. 15. SVOLÁVÁNÍ ODVOLACÍHO TRIBUNÁLU 15.1 Prezident nebo osoba jím pověřená svolá odvolací tribunál po zaplacení odvolacího poplatku žadatelem. 16. POSTUPY ODVOLACÍHO TRIBUNÁLU 16.1 Odvolací tribunál a jeho předseda vedou řízení a slyšení v souladu se skutečnostmi výše uvedenými v částech 10, 11 a 12. 16.2 Po upozornění žadatele nebo od data uvedeného odvolacím tribunálem je rozhodnutí odvolacího tribunálu ihned závazné a konečné dle pravidel tenisu. 17. VŠEOBECNÉ 17.1 Pokud se rozhodovací komise skládá z jednoho člena, pak je tento člen odpovědný za usměrňování slyšení z pozice předsedy a stanoví postupy, podle kterých bude řízení vedeno před nebo v průběhu tohoto řízení nebo slyšení. 17.2 Veškerá řízení a/nebo slyšení budou vedena v anglickém jazyce. V případě slyšení, kdy žadatel a/nebo další osoby nebo organizace, které připomínkují, námitkují nebo vyžadují informace nemluví anglickým jazykem, pak musí být přítomen tlumočník. Pokud je to možné, tlumočník by měl být nezávislý. 17.3 Rozhodovací komise nebo odvolací tribunál může zveřejňovat výtahy ze svých rozhodnutí. 17.4 Veškerá upozornění vyhotovená dle těchto postupů budou vyhotovena písemně. 17.5 Veškerá upozornění vyhotovená dle těchto postupů budou považována za sdělená k datu, kdy byla sdělená, poslána nebo přenesena žadateli nebo jiné příslušné straně. 17.6 Rozhodovací komise má právo vyřadit žádost, pokud dle jejího uvážení, je žádost podstatně podobná žádosti, v které rozhodovací komise rozhodla během uplynulých 36ti měsíců před dnem podání žádosti. PLÁN DVORCE Zde by měl být vložen obrázek dvorce s rozměry a českou terminologií NÁVOD K VYTYČENÍ DVORCE Zde by měl být vložen obrázek návodu k vytyčení dvorce s příslušnými rozměry a českou terminologii. Následující postup slouží k vytyčení obvyklého kombinovaného dvorce pro dvouhru a čtyřhru. (Viz dále - Poznámka k vytyčení jednoúčelového dvorce.) Nejprve stanovte polohu sítě; přímou čáru dlouhou 12,80 m. Na této čáře vyznačte střed (značka X na plánku) a od něho vyměřte na obě strany a označte: ve vzdálenosti 4,11 m body a, b, v nichž síť protíná vnitřní podélné čáry, ve vzdálenosti 5,03 m polohu sloupků pro dvouhru (nebo tyček pro dvouhru) (n, n), ve vzdálenosti 5,49 m body A, B, v nichž síť protíná vnější podélné čáry, ve vzdálenosti 6,40 m umístění sloupků pro síť (N, N), které jsou na koncích původní čáry dlouhé 12,80 m. Zarazte kolíky do bodů A a B a upevněte na ně příslušné konce dvou pásem. Jedním z nich změřte úhlopříčku poloviny dvorce dlouhou 16,18 m a druhým vnější podélnou čáru dlouhou 11,89 m. Napněte obě pásma tak, aby se v těchto vzdálenostech setkala v bodě C, což je jeden z rohů dvorce. Stejným způsobem najděte druhý roh D. Pro kontrolu se doporučuje ověřit si nyní délku čáry CD, která tvoří základní čáru a musí být 10,97 m dlouhá. Vyznačte přitom její střed J a také konce vnitřních podélných čar (c, d) ve vzdálenosti 1,37 m od bodů C a D. Nyní vyznačte střední čáru a čáru pro podání pomocí bodů F, H, G, které vyznačte ve vzdálenosti 6,40 m od sítě na čarách bc, XJ, ad. Stejným způsobem vyznačte na opačné straně sítě druhou polovinu dvorce. Má-li se vyznačit pouze dvorec pro dvouhru, není třeba vyznačovat čáry vně bodů a, b, c, d, avšak dvorec může být vyměřen, jak je uvedeno. Konce základní čáry (c, d) se jinak mohou určit upevněním dvou pásem na kolíky v bodech a a b místo v bodech A a B použitím délek 14,46 m a 11,89 m. Sloupky pro síť budou v bodech n, n a použije se 10 m dlouhá síť pro dvouhru. Má-li se použít pro dvouhru kombinovaného dvorce pro čtyřhru a dvouhru se sítí pro čtyřhru, musí být síť podepřena v bodech n, n vzdálených 0,914 m od podélných čar pro dvouhru, pomocí dvou 1,07 m vysokých sloupků pro dvouhru zvaných tyčky pro dvouhru, které mají průřez buď čtvercový o straně nejvýše 7,5 cm, nebo kruhový o průměru nejvýše 7,5 cm. Pro snazší umístění těchto tyček se doporučuje při vyměřování dvorce vyznačit body n, n bílou značkou. Poznámka: Pro mezinárodní soutěže je doporučená minimální vzdálenost mezi zadními čarami a zadním hrazením 6,4 m a mezi podélnými čárami a postranním hrazením je doporučena minimální vzdálenost 3,66 m. Pro rekreační a klubové hry je doporučená minimální vzdálenost mezi zadními čarami a zadním hrazením 5,5 m a mezi podélnými čarami a postranním hrazením je doporučena minimální vzdálenost 3,05 m. Doporučená minimální výška stropu je 9,14 m.